Jako česká průvodkyně se zajímám o osudy slavných Čechů spojených s Amsterdamem. Jedním z nejznámějších je Jan Amos Komenský, který zde od roku 1656 našel bezpečné zázemí na posledních 14 let svého života.
Amsterdam byl v té době středem světového dění, městem v plném rozkvětu s živým intelektuálním prostředím a tolerantním přístupem. Učenci se tu scházeli a vzájemně se inspirovali. Knihy jinde v Evropě zakázané zde svobodně vycházely, četly se a živě se o nich debatovalo. Komenský přesídlil do Amsterdamu na pozvání městské rady a mecenášské rodiny De Geer po vypálení Lešna, kde do té doby působil. V Lešně přišel o všechen svůj majetek i rukopisy, zachránil sotva život svůj a své rodiny. V liberálním Holandsku našel klid, vlídné patrony i veškeré pohodlí pro svou práci. Žil u svého podporovatele v jednom z nejkrásnějších paláců na Keizersgracht č.123. Později se přestěhoval do prostorného domu "U diamantové růže" na Prinsengracht. Stále není jisté, zda šlo o oblast, kde dnes stojí domy č.415 nebo 361. Komenský pravděpodobně bydlel ještě na několika dalších místech, ale jen první z domů na Keizersgrachtu tzv. "Huis met de Hoofden" má na fasádě nápis v češtině - "Zde žil J.A.Komenský" a je dnes památkou UNESCO. Veřejnosti je zde zpřístupněná knihovna Bibliotheca Philoshopica Hermetica, jejíž součástí jsou i Komenského spisy. Jde o sbírku majitele domu a mecenáše Joosta Ritmana, který za svůj život nashromáždil 25 tisíc knih gnostické, hermetické, alchymistické i mystické tradice.
15. listopadu 1670 po čtrnácti činorodých letech v Amsterdamu umírá Komenský na následky dlouhodobých zdravotních problémů ve společnosti své ženy Jany, syna Daniela a přítele lékaře Nicolause Tulpa. Byl pohřben 22. listopadu v kostelíku v Naardenu, kde však nikdy nežil. Nyní je v Naardenu otevřeno pro veřejnost mauzoleum s malým muzeem a na náměstí u Grote Kerk je umístěna velká socha Komenského od Vincenta Makovského.
V Amsterdamu vydal Komenský téměř polovinu celého svého díla a to i díky tomu, že hned v roce 1656 získal pravidelný příjem od městské rady na dokončení didaktických a pansofických spisů. V roce 1657 věnoval amsterdamským konšelům, kteří si ho velmi považovali, nové vydání Schola ludus - Škola hrou. Zájem Nizozemců o vzdělání inspiroval Komenského k shromáždění, doplnění a vydání souboru 43 spisů pod názvem Opera didactica omnia - Veškeré spisy didaktické, které se setkaly s velkým ohlasem. Dokončil a vydal Svět v obrazech, přepracoval pro nové vydání několik děl starších, včetně některých českých, např. Labyrint světa a ráj srdce. Pro Jednotu bratrskou vydal Komenský ve spolupráci s nizozemskými tiskaři a vydavateli v letech 1661-1663 několik důležitých tisků v češtině (například Kancionál , Katechismus pro mládež českou jednoty bratrské atd.) V roce 1667 aktivně vystoupil na mírových jednáních anglicko-nizozemské války v Bredě, kde představil svůj spisek Angelus Pacis - Posel míru, v němž odsoudil válečný konflikt mezi Anglií a Nizozemím a s ním války vůbec. Navzdory usilovné práci a pomoci syna Daniela, zůstalo mnoho knih více či méně nedokončených. To se týká především klíčového díla Obecná porada o nápravě věcí lidských. Z rozsáhlého sedmidílného souboru se tehdy podařilo vydat jen předmluvu a dvě první části, ostatní zůstalo v rukopise, na řadě míst nedopracováno. Celým dílem prochází Komenského základní myšlenka, že vzdělání a výchova patří k hlavním předpokladům k uskutečnění všenápravných cílů.
Pečlivé sledování politického a duchovního vývoje Evropy Jana Amose Komenského neopustilo do posledních chvil jeho života. Osobní přímluvou získával finanční prostředky na podporu svých strádajících přátel v Lešně, Čechách i na Moravě. Výnosy pořádaných sbírek, dary měšťanů i knihy - vše hned odesílal dle svého uvážení tam, kde bylo potřeba. A zajímavá perlička nakonec - nedaleko od našeho učence na ulici Rozengracht žil slavný holandský malíř Rembrandt, v té době již zkrachovalý umělec, též podporovaný mecenášskou rodinou De Geer. O tom, jestli se Komenský s Rembrandtem znali, neexistují žádné věrohodné doklady. Nepodložená, ale rozhodně senzační je i spekulace, že jeden z Rembrandtových obrazů z roku 1665 - Starý rabín - je portrétem tehdy 73letého Komenského. Jisté je, že Rembrandt maloval několikrát rodinného lékaře Nicolause Tulpa, který později oběma pánům vystavil úmrtní list. A kdo ví, možná bylo opravdu možné Komenského potkat ve společnosti Rembrandta a dr. Tulpa na dlouhých rozvážných procházkách největším tržištěm světa, jak Komenský Amsterdam rád pojmenovával.
Moje prohlídky "největšího tržiště světa" se dotknou i míst, kde Komenský žil, případně vás doprovodím do malebného Naardenu, kam se z Amsterdamu dá pohodlně dojet vlakem, nebo i na kole. Teď už je jen na vás, kdy se vydáte na cestu za poznáním nekonečným labyrintem světa.